Na zahradě KVK centra jsme se začali scházet v 16 hod. Radost ze shledání jsme nemuseli skrývat - pravidelné aktivity skončily před dvěma týdny, takže už čtrnáct dní jsme se neviděli. Tatínek Pavel - zkušený skaut - připravil oheň a mohlo se začít s opékáním. Verča kralovala u grilu a Terka u výčepu - Kofola tekla proudem a její nedostatek mohla zachránit už jen malinovka. Slíbená cukrová vata se nekonala, ale děti si našly novou atrakci u bublinkovače. Amálka spolehlivě doplňovala náplň, takže bublinek bylo opravdu tisíce. Rodiče byli též spokojení, protože nemuseli dětem zakazovat další příjem cukru. Po hodině jsme se sešli, abychom si poděkovali navzájem, ale zvláště Verči, která se s námi loučí. 

Svým zpěvem a hrou nás doprovázela Hanka a děti z jejich hudebních kroužků. Nejmladší účastníci se proháněli na dětském hřišti a využívali různých možností, které nám skýtaly prostory zahrady a hřiště KVK Centra. Bonusem pak byla možnost podívat se v našich prostorách na výstavu vláčků.

Více foto najdete ve fotogalerii.

Pavel Konečný řekl: „Každý den přináší nové věci, za které je třeba být vděčný." Věřím, že ten uplynulý školní rok je pro nás všechny důvodem k vděčnosti - už třeba jen tím, že to byl konečně "normální" školní rok - bez různých Covidových omezení atd.

Takže díky za vaši přízeň a přejeme vám hezky prožitý čas léta!